O Žížalce Stužce

Žila, byla, Žížalka Stužka. Jednoho dne se zamotala do vlastního těla a slov. Ani z jednoho nemohla ven. Proto přestala mluvit a lozit v hlíně a stala se z ní mlčenlivá a zauzlovaná Stará Stuha. Přišlo Slovo a řeklo se a Stuha začala opět mluvit. Pak přišly Ruce a uvázaly si Stuhu do Vlasů. Stuha našeptávala Uchu všechno, co viděla pod zemí. Ucho se leklo, protože nikdy nic takového neslyšelo, ale protože Ruce pracovaly, muselo pořád dokola poslouchat, co Stuha říká. Večer Ruce Stuhu vyndaly. Ze Stuhy se opět stala Žížalka Stužka. Zalezla si zpátky do hlíny, tam patřila, tam jí bylo dobře.

Konec