Na téma dlouhověkosti jsem spáchal drobnou povídku Sadařův sen. Na Fejsbugu ji docela chválili, tak se třeba bude líbit i zde.
29. 9. 2024
A tak si říkám, že bych měl svoje myšlenky nějak zaznamenat, abych za nějakých 80 let viděl, jestli jsem se někam posunul nebo ne. V této chvíli si myslím, že tajemství dlouhověkosti je hlavně v tom, být v pohodě. Tím myslím, být dobře naladěn, vyrovnaný sám se sebou (a to hlavně), mít dobré vztahy se svým okolím. Jestli toho mám dosáhnout meditací nebo kouřením cigaret, až tak neřeším.
Je trochu zvláštní pozorovat se z budoucna, „pod zorným úhlem věčnosti“, jak se změní chování a vztah k mým nejbližším, když vím, že je všechny přežiju. Motivuje mě to v tom, užívat si s nimi každý okamžik, když tu jsou. Žádné odsouvání „na potom“.
9. 7. 2022
Nedávno jsme se s kamarádem ve Vináriu bavili o tom, že se člověk může dožít klidně 160 nebo i více let. Že je na to stavěný, ale že si to kazí alkoholem , stravou, myšlením, předsudky „že do osmdesáti a víc ne“ a tak podobně. Říkal jsem si, že dožít se 160 zrovna nemusím, ale že 130 je takové reálné číslo I rozhodl jsem se, že se dožiju 130 let. Ale ...
Jak na to? Mám začít zdravě jíst? A co je to zdravá strava? Opravdu bez masa a jen „zdravá“ biozelenina? Je bio bájo? Nebude lepší zdravě myslet – tedy bez stresu, na což je dnešní jako dělaná Fakt je to jen o jídle nebo spíš o vnitřním naladění?
Možná bych měl vynechat nějaký nebezpečný činnosti jako třeba horolezectví, skok od tyči nebo freediving. No, ale ani jedno z toho jsem nikdy nedělal, takže v poho :-)
Největší problém ale mám s tím, že všichni moji blízcí, žena, dcery, sestry a možná i vnoučata, budou v mých 130 už po smrti. No, představa, že se dívám do jejích hrobu není úplně vábivá Má teda dlouhověkost nějaké výhody?
Každopádně žít od teď s vědomím, že se mám/chci dožít 130 je docela změna v myšlení i v chování. Jednak v chování sama k sobě (možná to s tím jídlem nebude úplnej kec:-)), ale také k ostatním, hlavně k těm nejbližším. Užívat si každé chvíle s nimi, protože já tady budu ještě dlouho po nich.
A zjištění, že se lidstvo za nějakých následujících 80 let nejspíš moc nepoučilo „z odkazu předchozích generací“, mně taky zrovna neláká. To vím už dnes. Že si stále vymýšlí nové války, epidemie a triky, aby mohli ovládat druhé. Ale možná se mýlím, takže to chci vidět! Je tedy dlouhověkost výhoda? Zažívat stejný blbosti pořád dokola?
Ale když tak mám před sebou ještě nějakých 84 let, to bych se mohl konečně naučit italsky a hrát na baskytaru. Teď na to není čas, ale pak! To bude něco jiného!
Možná se mě pak ve 110 bude o 90 let mladší novinářka ptát: „A jaké to bylo v době bez mobilů?“
„Víte, co se domluvilo, to se nedalo hned tak změnit. Schůzku jsme si nemuseli třikrát potvrzovat. Museli jsme používat víc paměť nebo intuici. Víc se spoléhat na svoje schopnosti, než na nějaký stroj. Se stroji jsme na sebe zapomněli.“
„A jaké to bylo, když skončil Facebook?“
„Pohoda.“
Bude asi kroutit hlavou... „A co doba před wi-fi X té generace?“
„Taky pohoda. Žádné 128 G, žádné záření, žádné bolesti hlavy, žádné sledování on-line.“
3. 7. 2022
