Voda
Prstíky vody jemně hladí okna,
stékají po nich dolů na kovovou silnici.
Tam se semknou s dalšími,
aby se pak uzavřely ve velkou vlhkou dlaň.
Z té pak vyskakují průhledné tyčinky rtů
a na chvíli políbí kolemjdoucí věčnost...
Zapadnou zpět do jemného vlhka
a předají tam vše co zulíbaly.
Voda je věčná.
H2o ©2002 Tomáš Kučera