Mobilníci

Jsou všude: v obchodech, na ulicích, na zastávkách, v koncertních síních, v kinech, ve vlaku i v autobusu, dokonce i na WC! Vypadají nenápadně a vcelku klidně, ale to jen do chvíle, kdy na ně přijde potřeba výměny informací (PoVI). Ano, jsou to mobilníci. V následujícím textu se pokusím o stručnou systematiku tohoto jevu.

PoVI se dělí na dva druhy: první je zvukový a druhý vnitřně vyvolaný (příčiny neznámé). První se projevuje náhlým a nečekaným útokem klasické melodie typu Vilém Tell nebo Anna Magdalena Bachová na naše ušní bubínky. Druh druhý je mírnější a vyznačuje se pouze zamyšleným pohledem do dlaně či zvednutou rukou připomínající nezkušený nápřah servírujícího tenisty.

Mobilníci samotní se dělí na pět základních skupin: ležící, sedící, stojící, jdoucí a řídící. Každá má pak ještě dvě varianty: mluvící a píšící. Existuje i kombinace mluvící a současně píšící, avšak tato se vyskytuje jen velmi zřídka.

Poznámka: nabízí se i skupina spící, avšak v tomto případě se PoVI-dání projevuje převážně vnitřně. Pakliže se projevuje navenek, je PoVI-dání krajně obtížné dešifrovat a většinou probíhá ve formě monologu. Zde tedy není možné o PoVI vůbec mluvit. Tato skupina se tedy nezavádí. Obdobně se nabízí i skupina letící, avšak ta se dá zahrnout do všech výše zmíněných skupin kromě páté (řídící). Skupin je ovšem mnoho a vznikají stále nové (viz další text), ale převážná většina se dá redukovat již do skupin výše uvedených. Např. mobilník plavající se nezařazuje; záhy se totiž při PoVI-dání mění v mobilníka tonoucího a tento velmi brzy již PoVI-dání neprovozuje, tudíž přestává být mobilníkem a už nepodléhá zde uvedené systematice. Podobných případů by se našlo více. Např.: mobilník (dřevo) řezající apod.

Zde tedy několik poznámek k vybraným skupinám mobilníků. Nejčastějším jevem je mobilník jdoucí-mluvící. Ten nás většinou za zády osloví a než se stačíme ohlédnout, rozmlouvá již s výkladní skříní nebo s billboardem. Mobilník jdoucí-píšící je také celkem běžným jevem. Tento, kvůli svému nejistému a pomalému kroku, naráží do kolemjdoucích, zpomaluje fronty u pokladen anebo klopýtá po rozkopaném chodníku aniž se snaží najít lepší cestu. Má charakteristicky skloněnou hlavu a z boku připomíná malé písmeno f.

Pozor ovšem na mobilníka řídícího-mluvícího! Je životu nebezpečný! Má nezřídka podobu dobře oděného muže za volantem, který se soustředěně škrábe za uchem. Mobilník řídící-píšící je pro okolí hotová katastrofa!

Existují i další skupiny mobilníků, jejichž označení vzniká buď kombinacemi předešlých anebo ze situací, ve kterých se nejčastěji nacházejí. Jsou to např.: mobilník rušící - tento se vyskytuje na veřejných místech jako je koncertní sál, kino či divadlo; mobilník přerušující - v průběhu rozhovoru náhle přerušuje dialog a plně jej zaměstnává PoVI-dání; horší variantou mobilníka přerušujícího je mobilník přehlížející - u něj je druh PoVI-dání vnitřně vyvolaný.

Skupin mobilníků je mnoho a každým dnem přibývají další. Dá se proti nim nějak bránit? Sotva, PoVI-dání je totiž velmi silné a je součástí, ba téměř nutností, našeho každodenního života.

Oproti mobilníkům stojí starší jev, tzv. stabilníci. U nich odpadají skupiny jdoucí a řídící. (Skupina jdoucí by se dala nazvat jako popocházející, ale její projev je tak zanedbatelný, že se nezavádí.) Musím ovšem podotknout, že stabilníci jsou slušnější. Úplně u nich totiž odpadá varianta rušící. Ať je v tomto případě PoVI-dání jak chce silné, není možné je kupř. v koncertním sále realizovat. K stabilníkům se více či méně vztahují podobné varianty jako k mobilníkům.

Mezi stabilníky a mobilníky panuje určité napětí většinou způsobené délkou PoVI-dání. Proto PoVI-dání nejčastěji provozují jednotlivé skupiny pouze mezi sebou.

Vzhledem k tomu, že mobilníků stále přibývá (a to i z řad stabilníků), můžeme se vbrzku nadít toho, že se mobilníky staneme všichni.

pseudosystematika (cé)2001 Tomáš Kučera